Je to tady! To, na co jsme všichni čekali. A že to trvalo. Od chvíle, co jsme se o Remasterech dozvěděli, jsme hltali každou zmínku, každý jeden obrázek. První trailer pro nás byl jak bazlám na duši. A teď se to opravdu děje. Remaster je venku a my pro vás máme exkluzivní recenzi! Jste zvědaví stejně jako my? Očička se vám lesknou jako T-Rexovi, před kterým utíká copatá večeře? Tak honem! Dozvíte se v ní totiž všechno. Recenzi jsme si rozdělili na tři části. Pablo sepsal informace o grafice, Ari se věnuje ovládání na klávesnici, a constantine ovládání na gamepadu. Jdeme na to.
Grafika
První ze všeho a to než se pustím do kritiky, chci říct jednu zásadní věc. Grafika remasterovaných dílů se mi moc líbí. Je to takový splněný sen, protože původní Tomb Raider trilogie měla strašně moc nápadů a neuvěřitelně originálních prostředí. Pamatujete si ještě na vrak Marie Dorie, Ztracené údolí plné dinosaurů nebo zarostlou divočinu Jižního Pacifiku? Jenže tohle všechno jsme zažili z dnešního pohledu v ne moc pěkných, rozplizlých texturách. Najednou tady máme něco tak strašně povedeného, pěkného, oku lahodícímu, ale zároveň si to drží kouzlo toho starého devadesátkového herního světa. A proto mě mrzí, že i na tak úžasné věci se najde pár much, které se dle mého daly velmi snadno vyřešit.
Jedná se o neduhy, které zná každý tvůrce levelů z editoru. Jsou jimi totiž roztažené a smrknuté textury. Nejsou všude, ale najdete je a nemusíte je ani nijak aktivně hledat. Prostě na ně budete narážet. Dalším problémem jsou vznášející se objekty. Protože teď je již každý level plný objektů – pravděpodobně je tvůrci už nedokázali uhlídat všechny. Typickým příkladem může být travina, která je umístěná na šikmé ploše a částečně je tak zaražená v zemi a částečně se vznáší. Občas tu máme odlesky, ve kterých se odráží úplně něco jiného, než by mělo. Například v oknech Lařina sídla se namísto zeleného živého plotu zdi bludiště odráží znovu Lařino sídlo. Že by nějaký časový paradox? To samé v naleštěných podlahách. Stejně tak nám sem tam prosvítá skrze okna něco, co by nemělo. Třeba horizont levelu. A to i v místech, kde se to nestávalo ani v původní hře. Tady je vidět, že tvůrci prostě jen přetexturovali původní level design, ale moc nepřemýšleli nad tím, co se stane, pokud udělají nějakou změnu – viz obrázek, protože každý fanoušek zběhlý v tvorbě levelů by tohle opravit uměl.
Co ale naopak velice chválím je zpracování nepřátel a hlavně dalších lidských jedinců. Lidští nepřátelé už totiž nejsou obří gorily s mohutnými prackami a odpornými texturami. Jsou to opravdoví lidé. Sice vypadají jako anime postavičky, ale mně se to líbí. Jen je škoda, že jak v původních dílech byla Lara jediná, která v cut scénách otevírala pusu a ostatní, aby bylo vidět, že mluví, tak strašně pohazovali hlavami, tak teď sice otevírají pusu i oni, ale pohazování hlav jim zůstalo. Působí to potom tak, jakoby všichni až na Laru trpěli Tourettovým syndromem. No nevadí. Co se týče Lary samotné, tak se nám představuje překrásná Lara z FMV sekvencí. Je prostě nádherná, taková, jaká měla vždycky být! FMV sekvence pak zůstávají v nezměněné podobě.
Co je úžasné, a myslím si, že tuhle vychytávku ocení každý hráč, je přepínání mezi původní grafikou a tou novou. Prostě zmáčknete F1 a jste v roce 1996-1998. Zmáčknete ho znovu a jste v současnosti. Dokonalé. A úplně nejdokonalejší věc, která se v Remasterech nachází (ok, možná mluvím jen za sebe), je foto režim. Prostě si naaranžujete úhel kamery, Laře dáte výraz a postoj jaký chcete a nejen to, ale i outfit či zbraň, a už fotíte jednu fotku za druhou. A věřte, že s tímhle si rozhodně vyhrajete. Stačí se podívat do naší fotogalerie.
Musíme si uvědomit, že se jedná o remastery, nikoliv o remake původních dílů a tak zde máme nadále čtvercový svět (my ho ale stejně milujeme), který trpí neduhy původních herních designů. A to je vlastně hlavní a jediná závada na tomhle jinak úžasném Tomb Raider skvostu. Jak jsem psal již na začátku, grafika je super a na tom si trvám ;)
Ovládání na klávesnici
Milovníci klasiky mohou jásat, protože klasické ovládání je zpět. Pokud si chcete užít krás remasterů, ale děsí vás představa, že se budete muset ovládání přeučit, nemusíte se obávat. Vše je stejné, jak jsme byli zvyklí ve starých Tomb Raiderech. Jedná se taky o primární nastavení, čili když hru spustíte, měla by být nastavená na klasické ovládání (v angličtině "Tank controls", což do češtiny přeložili jako "tankové ovládání", kdybyste náhodou v nastavení tápali). Možnost přenastavení kláves nám naštěstí zůstala také, takže je vše při starém.
Jediné, čeho jsem si při hraní všimla, je mírná těžkopádnost, když chcete přehmátnout na stejné tlačítko na druhé straně klávesnice. Pro vysvětlení: když Lara dlouho šplhá, byla jsem zvyklá si přehmátnout z CTRL nalevo na CTRL napravo, abych dala prstům pauzu. Klasika s tím neměla problém, dovolovala určitý překryv. Když se ale o přehmátnutí pokusím v remasterech, Lara se často pustí, protože hra registruje pouze to, že tlačítko už není stisknuté. Jedná se ale jen o drobnost, která hru nijak neničí.
Co se týče moderního ovládání, jsem na vážkách. K převedení klasických Tomb Raiderů na ovládání, které známe třeba ze Shadow of Tomb Raider, jsem byla velmi skeptická. Mám ráda své přesné vyměřování, jeden krok špatně a Lara letí do propasti, takže rozvolněnost ovládání s myší mi rozhodně nepřipadalo jako dobrá volba pro staré precizní Tomb Raidery. K mému překvapení ale moderní ovládání funguje...tak nějak.
Pokud se rozhodnete odehrát remastery s moderním ovládáním, důrazně doporučuji začít v Lařině panství a vyzkoušet si, co že to vlastně ta naše archeoložka umí, jinak vás čeká svět plný bolesti. Na převedení 1:1 totiž můžete zapomenout. Myslíte si, že veškerá akce, kterou obstarával CTRL, bude na jednom tlačítku? No tak to ne. Levé tlačítko myši vám obstará chytání se, šplhání a pak i střelbu, ale co se týče sjíždění po laně nebo stlačení pák, tak na to už musíte stisknout klávesu E. Také bych ráda zmínila moment, kdy jsem Laru jediným stiskem levého tlačítka myši nechala viset na římse - jak dále zmiňuje i constantine, automatické držení bez křečovitého drcení tlačítka akce je super. Když jsem se ale pokoušela Laru přimět, aby římsu pustila, že už ji nepotřebujeme, neposlouchala. Pouští se totiž tlačítkem kotrmelce (což je opět CTRL, tato sekce je ho plná). Lara proto relaxovala při visu z římsy tak dlouho, než jsem projela všechna dostupná tlačítka.
Bod, který se opět objevuje i constantina, je absence salt do stran a dozadu. Skoky působí přirozeněji, ale osobně mi preciznost salta do strany poněkud chybí, možná nezvykem na myšové ovládání mi Lara ve vzduchu stále někam zatáčí, takže rychlé proskákání plošinek na tréninkové dráze ve druhé hře není až tak snadné. Stále ale musím uznat, že jsem i přes těch pár much moderním ovládáním příjemně překvapena.
Ovládání na gamepadu
Stejně tak jako u klávesnice, i na gamepadu si můžete vybrat, zda chcete klasické, nebo moderní ovládání. Předem se přiznám, že jsem hrál Tomb Raidery vždy na PC na klávesnici, a tak mi originální ovládání vyhovuje.
Na gamepadu je to však obráceně. Tím, že jsem nikdy nebyl zvyklý hrát TR na gamepadu, je pro mě klasické ovládání na gamepadu dost nezvyk a vše působí těžkopádně. Můžu otáčet kameru pravou páčkou, ale spíš mne to ruší. Pro pohyb můžu použít jak levou páčku, tak klasická směrová tlačítka.
S moderním ovládáním můžete zapomenout na klasické sektory. Běháte podobně jako například v TR: Legend. Hra působí moderněji, svižněji. Nemusíte kvůli skoku mít rozběh přes celou dlaždici. Některé pohyby tu sice chybí (například salto dozadu, salto do strany), ale ve výsledku je nepotřebujete. Je to jen můj zvyk z klasiky. Pro šplhání, pomalou chůzi nebo skrčení nemusím dané tlačítko držet celou dobu, stačí jednou zmáčknout a Lara se sama drží po celém žebříku. Je to rozhodně příjemnější.
Za sebe můžu říct, že na klávesnici stále preferuji klasické ovládání, ale na gamepadu plně vítězí to moderní. Navíc si ho můžete sami libovolně přemapovat, nebo si upravit citlivost páček.
Naše dojmy
Pablo
Jsem nadšen! Ani nevím, co víc k tomu říct. Ta hra je úžasná! Vše je zpátky. Každá drobnost, kterou jsem miloval – například otočné menu a Lařin vstupní pas, kterým jsme se pustili do nového dobrodružství. Samozřejmě se najde pár chybiček, jak jsem již psal v grafice, ale já to prostě žeru. A třeba vyjde nějaký opravný patch, který je vyřeší. Jediné, co bych snad ocenil, je úprava některých původních zvuků a možná přidal nějaké silnější hudební motivy, protože ty hry si to zaslouží a jak jsme si již ověřili v Angel of Darkness, tohle tvůrci vždycky uměli. A to jsem zde nemluvil o nových drobných vychytávkách, jako že už konečně můžeme zmrazit Winstona v mrazáku. Už jen kvůli tomu by si to měl každý věrný fanoušek stoprocentně zahrát. Chudák Winston. Strašně moc bych si přál, aby se takhle předělal i TR Chronicles. Snad to tedy nebude jen mé zbožné přání.
Arakanga
Co se dá vylepšit na dokonalosti? Zjevně něco ano, protože tyto remastery zvládly téměř nemožné - nadchnout skalní hráče série Tomb Raider, kteří na cokoliv novějšího už z principu brblají. Přiznávám, jsem jedna z nich, ale už od prvních snímků obrazovky to byla láska na první pohled. Model Lary se tolik přiblížil k její FMV podobě, až mé srdce plesá. Textury jsou krásně ostré, nasvícení přirozené, ale výrazné, zeleň je najednou trojrozměrná (podívejte se na Lařin domácí labyrint v TR2! Ono to žije!) a lidé? Lidé mají obličeje, ne placičky! Je to vše, co známe a milujeme, jen v novém kabátu. A přesně to jsme (alespoň tedy já) chtěli.
Nešvarů je jen pár, zmiňuji je pouze pro účely prvních dojmů, protože nad nimi lze snadno mávnout rukou. Na bugy jsem narazila jen minimálně, jen jednou se mi objevil skutečně zlý, megazlý bug, že Lara odmítla sebrat dýku z dračího břicha a za trest uhořela. Larson a Pierre vypadají, že se dali na modeling, což mi trošku způsobuje osypky. Jediné, co mi pokřivilo úsměv, je český překlad. Doufám, že si Aspyr vezme kritiku k srdci a opraví všechny nesmyslné a prkenné věty, protože já osobně žádnou loď Marii Doriovou neznám :) Ale což, vždy můžu přepnout hru do angličtiny!
Závěrem snad jen dodám, že poprvé v životě mě ve hrách baví fotografický mód. Kolikrát jsem Laru svrhla z útesu, abych si ji mohla vyfotit s ječícím obličejem, to se nikdo nedozví. A teď ještě TR4 až 6, prosím pěkně!
constantine
Musím říct, že jsem dost nadšený. Remastery jsou všechno, co jsem si kdy od klasického Tomb Raideru přál (ještě tedy TR 4 - 6, ale těch se snad dočkáme taky :) ). Krásná grafika, vše běží plynule. Lokace hodně ožily díky novému nasvícení a větší fauně. Některé textury porostu jsou předělané do 3D a působí to fakt skvěle. Nové modely postav jsou krásně detailní. Jasně, pořád je poznat, že to je hodně stará hra, ale to jsem ani nečekal, že by bylo jinak. Jedná se o Remastery, ne Remake.
Jsem rád, že jsou použity původní FMV a hlavně původní hlasy postav. Bál jsem se, aby je kvůli kvalitě zvuku nepředabovali. Nové hlasy by mi tam asi nesedly. Možnost přepínat mezi starou a novou grafikou a fotomód už jsou jen třešničky na dortu. Mód New game + a obrovský počet achievementů pak zajistí, že se ke hrám můžete několikrát vrátit a stále budete mít co dělat.
Ale i tak se najde pár neduhů. Například překlad není moc kvalitní (naštěstí nehraji v češtině, ale při testu jsem si ji tam nechal). Sem tam se objeví nějaká chybná textura, ale to snad opraví brzké patche.
Galerie
