Bylo nebylo, skupina fanoušků Lary Croft se rozhodla uspořádat další sraz pod záštitou ladycroft.cz . Po dlouhém uvažování se rozhodli pro neděli 9.11.2008, samozřejmě opět v Praze.
Začalo to celkem nevinně. V 8:00 zazvonil u constantina budík. Ten rychle vstal, připravil se a v 8:10 již opouštěl byt, poslouchajíc nejnovější CD od Chemical Brothers ve své MPtrojce. Jakmile však dorazil na zastávku, zjistil, že tento den nebude tak ideální, jak doufal. Samozřejmě, že mu ujel autobus, a další jede až v 8:28, tj dvě minuty před domluveným srazem na Kačerově. Tam dorazil cca v 8:35 a za hlasitých tónů "I need you to believe" dorazil až ke skupince LC týmu, rozšířené o novou návštěvnici - Lufíka. Všichni se rozloučili - chci říct přivítali - a vyrazili metrem na Nádraží Holešovice.
Tam se chvilku všichni bavili postáváním před výlohou a sledováním, jak lidé reagují na nápis na automatu na kafe ( "Vhazujte mince pomalu a jednotlivě" ). Poté se Kuš rozhlédl, podíval se na nově příchozí, otočil se, znovu se na ní podíval, uvědomil si, že je to Potkanka, a pozdravil ji. Ano, občas to chvilku zabere, než se informace dostane spletencem nervů až k mozku a ten si uvědomí, že by s tim měl něco dělat. Pak samozřejmě následovalo další vítání a po chvilce dorazil i náš poslední srazující - Willy. Poslední vlna přivítání a vyrazilo se kamsi ven z nádraží, kde měl začít přichystaný program.
Jen pro mírnou rekapitulaci - právě se na srazu nachází Arakanga, Lufík, Potkanka, constantine, Pablo, Sethes a Willy. Ti se po opuštění prostorů nádražních rozprostřeli na chodníku, umístili kameru na nízkou zídku a za stálého zírání do textu (alespoň u některých) nazpívali část LC hymny. Klapka, hotovo. Nyní byl ten správný čas vyrazit dál, a to do jedné občerstvovny, kde se zanedlouho bude konat další bod programu.
Atmosféra byla plná očekávání, nadšení a radosti, k tomu Lufík vyndala své TR knihy a všichni se bavili jejich prohlížením. Ale protože čas je krutý a nemilosrdný, bylo třeba začít s již zmíněným bodem programu. Resp. body, ano, bylo jich více. Začalo se třemi šiframi, velmi povedené, celkem záludné a zábavné. Poté se srazující Lufík, Potkanka, constantine a Willy rozlosovali do dvou skupinek a ostatní, tedy Arakanga, Pablo a Sethes, si zahráli moderátory. Nějakým zázrakem se povedlo vytvořit dámskou a pánskou skupinku. A na řadě byl TRaz kvíz, samozřejmě všechny otázky se týkaly Tomb Raidera. Nebylo nijak překvapivé, že Potkanka porazila Lufíka a Willy constantina - tito dva výherci totiž mají jisté zkušenosti se soutěžemi z minulého srazu. Sehrálo se velké finále, ve kterém nakonec zvítězila Potkanka.
A co dál? Samozřejmě další soutěž, KufTR. Každý tým musel vymyslet 5 věcí týkajících se TR, které bude jeden z týmu oponentů popisovat a druhý hádat. Aneb zábava neskutečná, zvlášť pokud si někdo nepamatuje křestní jména postav z TR nebo pokud má někdo uhádnout výraz "šestiruká mečová shiva".
Nyní ... je čas na malé retro-okénko. Vrátíme se do minulosti - ne moc, asi tak na začátek občerstvovny. Jedna věc vám totiž byla záludně zatajena, proto by měla být napravena. Každý srazující si totiž měl připravit popis nějaké slavné postavy (nejen z TR), popř. hlášky, a ostatní měli uhádnout, o jakou postavu se jedná. A tím bych naše malé retro-okénko opět uzavřel a vrátil se na konec poslední soutěže, KufTRu.
A kdo uhádne, co následuje po ukončení všech soutěží? Ano, je to vyhlášení vítězů. Tak tedy: 4. místo obsadila Lufík, na 3. místě se umístil Willy, 2. místo pro sebe zabral constantine a na 1. místě opět panovala Potkanka. Všem zúčastněným gratulujeme a děkujeme za návštěvu srazu, stejně tak patří velký dík LC týmu, který připravil všechny soutěže a vyrobil krásné diplomy.
Pokračování je poněkud smutné. Pablo musel naše srazanty opustit, a tak ho všichni doprovodili až na Florenc, kde již čekal jeho autobus směřující do Brna. Dále se naše partička vydala metrem na Dejvickou, kde se nachází čajovna. Ta byla bohužel v době LCčanů zavřená, proto se vydali pěškobusem do jiné občerstvovny, kde byly hlavním tématem rozhovoru PC hry. Ve vhodný čas se vrhli směrem k oné čajovně, kam dorazili chvilku před jejím otevřením. Nezbývalo než čekat. Překvapivě se otevření dočkali, usadili se vevnitř a za zvuků usrkávání čaje a pobublávání vodnice diskutovali o PC hrách, o demu TR:U, level editoru, filmech, koníčcích a tak dále.
Protože čas je vážně mrcha, nezbývalo nic jiného než vydat se doprovodit Willyho na vlak. Ten mu však ujel asi tak o 2 minuty (mrcha, mrcha, mrcha), další jel za hodinu. Následovala cesta pěšky na Florenc, kde se v metru odloučil constantine a nechal zbytek srazantů cestovat po Praze a postupně se rozutéct.
Konec? ano, tímto náš příběh končí, o osudech všech účinkujících snad neslyšíte (nečtete) naposledy, doufejme, že se seznam našich hrdinů ještě rozroste. Ale to až příště, takže dobrou noc, milé děti, nezapomeňte si před spaním vyčistit zoubky, popř. se pomodlit, sli jste pobožní.