Autor: Dreamfall
Název levelu: ORC18: The Witch’s Blow
Ke stažení ZDE
Krása amatérských levelů spočívá v tom, že jsou velice rozmanité. V současné době můžete stahovat levely z různých prostředí, období, hry s prapodivnými nepřáteli (jako třeba kostlivci v párty čepičkách)...no a také levely, kde ani nehrajete za Laru. ORC18: The Witch’s Blow je jeden z těch unikátnějších příspěvků, tak se na něj pojďme podívat.
Příběh
Stejně jako u předchozího One Room Challenge, i zde nejde čekat nic komplikovaného. Hlavní postavě, která rozhodně není Lara, dojde zpráva od princezny, že její hrad napadla zlá čarodějnice. Hráč – tedy tmavovlasá bojovnice neurčité fantasy rasy, která má místo Lařiných pistolí dvě kouzelné hůlky – se ihned vydává na cestu. A než pokročíme k dalším prvkům levelu, ráda bych vyzdvihla krásně propracované intro, které vás do samotné hry uvede. U One Room Challenge jsem nečekala důraz na příběh, takže animovaná scénka byla příjemným bonusem.
Lokace
Celý level se odehrává v princeznině hradu, což se podle příběhu dalo čekat. Prostor je skutečně dobře využitý, hráč se podívá na cimbuří, do sálu s brněním, musí proplouvat hradním příkopem, navíc jsou všechny lokace hezky propojené. Jenže tu je jeden problém. Ať už si autor dal jakkoliv záležet na geometrii, textury se často opakují, takže prostředí působí repetitivně. Nejvíc ale praští do očí stíny a světlo - jsou tak jednoduché, že bohužel působí dojmem, jako kdyby tam téměř nebyly. Je málo levelů, které by si mohly dovolit fantasy (čili barevné či dramatické) nasvětlení. Autor ale tuto šanci nevyužil a hra tak vypadá nudně, místy až ploše. Skutečně škoda, protože levelu chybí jedna velmi důležitá věc - atmosféra.
Hádanky
Toto je sekce, na které celý level stojí. Pár spoilerům se bohužel nevyhnu, takže buďte předem varování – autor má skutečně velkou fantazii, takže vám nestačí každý problém, na který narazíte, rozstřílet magickými hůlkami. Stráží dveře démonický pes? Přijďte na to, jak ho uspat. Snaží se vás usmažit drak? Použijte proti němu prostředí. Už jen kvůli využití předmětů bych doporučila stažení, této části hry zkrátka patří samá chvála.
Nepřátelé
Samozřejmě, že si do hradu temná čarodějnice natáhla nějaké pomocníky, takže na pár z nich narazíte. Level ovšem není souboji přehlcený, což autora šlechtí – většina prostorů je dost úzkých, takže jde o rozumnou volbu. Nepřátelé jsou navíc dobře zvolení, do fantasy prostředí zapadají a nijak v něm neruší. Kromě zakuklených zloduchů, výše zmíněného démonického psa a jedné skutečně velké obludy potkáme samozřejmě i ústředního zloducha – temnou čarodějnici.
Hratelnost
U této kategorie jsem se nějakou dobu zamýšlela, co k ní říct. Hratelnost je v The Witch’s Blow příjemně ubíhající, občas se najde ale pár frustrujících momentů, které ji dost násilně naruší. Nejhorší ze všeho je asi podvodní chodba s předměty a rozmanitou geometrií, takže se hlavní postava zasekává na každé druhé dlaždici. K tomu přidejte, že v té chodbě jsou bodáky, a máte chuť vyhodit počítač z okna – ne proto, že by chodba byla složitá, ale protože se téměř utopíte kvůli křivému stropu, do kterého se nelogicky zaseknete. Přitom má tento level mnoho příjemných momentů (viz. hádanky), a rozhodně se do něj vyplatí investovat čas. Jenže podobné problémy pozitivní zážitky dost přebíjejí.
Na druhou stranu nemohu říct, že by level byl nějak složitý. Zásek jsem měla pouze jeden, jinak lze hru dokončit v standardním čase jako jiná One Room Challenge. Možná oproti předchozímu levelu i rychleji, protože zde nejsou ty obludné hořící plošinky.
Závěrem
I když má The Witch’s Blow nějaké mouchy, určitě si najde své publikum. Záleží tedy pouze na tom, co od levelu čekáte. Pokud jste ochotní odhlédnout od nedostatečného stínování a občas zbytečného vracení se z místa na místo, čeká vás příjemný a neobvyklý zážitek, který je prošpikovaný zajímavými hádankami. Ač se rozhodně nejedná o dokonalé dílo, krásně ukazuje potenciál, který díky novému enginu amatérské levely mají. A kdyby vás tato stránka nelákala...už jste někdy zkoušeli zastřelit mnicha dvěma kouzelnými hůlkami? Už to samo o sobě stojí za to.