Milé děti, teď vám povím pohádku o tom, jak strýček Pablo viděl záběry z nového Tomb Raidera. I když počkat. Ona to vlastně byla realita :)
Meagan usedla, v místnosti se setmělo a na obrovském projektoru se spustila nová hra. Hra Rise of the Tomb Raider. Lokace Syrie. Vyprahlá, nehostinná a vlastně tak trochu dost aktuální. Spouští se před námi úvodní intro. Lara se dostala opět do problémů. Zase! A ač měla zaplaceného parťáka, ten v mžiku přišel o svých pět švestek, včetně svého života a neohrožená “archeoložka“ ano, musíme si to milé děti přiznat a říct narovinu! Archeolog je někdo, kdo památky a vzácné artefakty chrání a zachraňuje. Lara je spíš někdo, kdo je vyhazuje do povětří. Ono tedy to oslovení vykradač hrobů je dost přesné! Každopádně naše neohrožená vykradačka hrobů, Lara, je opět sama a opět na pokraji přežití. A je to vskutku něco!
Lokace krásné. Přiznám se, že Japonský ostrov z minulého dílu mě příliš neuchvátil, ale tady ta pouštní krajina je prostě skvostná. A co víc? Konečně se opět vracíme do hrobek a starých chrámů. Dost se divím svému nadšení, protože dříve jsem se vždy těšil na levely typu Londýn nebo Area 51. Lidé se mění a já též, takže jupí! Hrobky jsou zpět! Zpracování je poutavé. Vtáhne vás do děje a můžu v klidu říci, že budete Laře opravdu fandit. Prostředí je daleko více interaktivní, hádanky jsou také častější. Jen jsou stále lehounké a jejich řešení zcela okaté. Pamatujte si milé děti. Následujte vždy bílou římsu. Ne bílého králíka! Římsu! I když těžko soudit takhle z úvodní lokace. Třeba se ještě jejich obtížnosti budeme divit.
Lara je stále drsná a stále se nebojí podřezávat lidem hrdla. Vesmír je tedy v pořádku! To co tvůrci tvrdili o různých možnostech, jak hru hrát – buď zabíjet, anebo se pouze proplížit, je realitou. Nebyly to jen jejich plané výmysly. Skutečně záleží na vás, jestli si zahrajete na Larambu nebo Larida Snakea. Co se mi moc líbilo je možnost studovat skrze staré ornamenty, obrazy a svitky jiné jazyky. Přesně tak. Lara již nejde do dobrodružství jako učená, nýbrž jako člověk, který se neustále učí. A co chválím ještě víc je zpracování smrtí. Opět jsou to všechno takové milé chuťovečky. I když přišli jsme na to, že děvče má dost silný pud sebezáchovy a dobrovolné utonutí pod hladinou zde nehrozí, což mě vede ke zmínce, že se nám vrátilo zpět plavání pod vodou. Je to element, který k Tomb Raideru vždy patřil a proto byla škoda, že ho v minulé hře trochu vyiignorovali.
No a co říci závěrem? Nechci moc spoilerovat, takže pár slovy: palec nahoru. Opravdu jsem se bavil. Líbilo se mi to. Už to není tak přímočaré, a to pro mě bylo, myslím si, zásadní zjištění. Co bych zase vytknul je, že co se Laře bude moct stát, to se jí asi i stane. Holt, je to dělané na efekt. Ale to už je jejím údělem. Je přeci Croft a mám takový zvláštní pocit, že se za ni půjdu asi obětovat. Anebo taky ne. To ukáže až čas :)